Hospoda
U zlaté křepelky

HURÁ NA KŘEPELKU – NA ZLATOU…!
Stávala u cesty hospoda kdys Zlatá křepelka se zvala.
Pocestným skýtala bohatý stůl na dobré pití je zvala.

Formanské vozy bývaly tu i panská bryčka tu stála.
Koně ty čekala teplá stáj, pány zas knajpa zvala.

Pod nízkým stropem dusný vzduch světlo se dere stěží,
V hospodě panuje čilý ruch, hosté jsou najednou svěží.

Ta vůně jídel dráždí chuť, sklenice cinkají jasně;
Hostinská nosí – a hned je tu s talířem vonícím krásně.

Bývalo kdysi veselo tu, život však rychle běží.
Do tmy zas okna blikají dnes, jen koně tu zahlédneš stěží.

Však celá svítí novotou tato “KŘEPELKA” dneška,
Elegantní a čistá je jak panenka hezká.

Nepoznal by ji starý host s loudavým koněm jeda,
Ten věru míval času dost a to ten dnešní nemá.

Zabrzdi “formane”, zastav svůj vůz a dej si něco k snědku;
Na Zlaté křepelce bude ti hej jak tvému dávnému předku.